Slevy CAG zrají!
Proč zateplovat stěny staveb? Nejčastěji uváděné výhody zateplených staveb
Slovo zateplování v současném stavebnictví již zcela zdomácnělo. Pro běžného občana je zateplování spojeno hlavně s rekonstrukcemi a zlepšením tepelné ochrany starších staveb. To však není úplný pohled. Také u velkého množství nostaveb se dnes navrhují a realizují zateplené sendvičové obvodové stěny. Hlavní důvody zateplování staveb ukazuje tento článek na příkladu kontaktních systémů zateplení (ETICS) na bázi polystyrenu.
1. Možnost volby parametrů konstrukce zateplované stěny
Každý investor uvítá možnost rozhodnout o vlastnostech budoucí, zejména obvodové, stěny. Jedná se především o úrovni její tepelné izolace, pevnosti a únosnosti, akustických parametrech apod. Při použití sendvičové zateplené konstrukce je pouze na volbě investora, který ve spolupráci s projektantem rozhodne o izolačních parametrech stěny a budoucích provozních nákladech stavby. Volba izolačních vlastností stěny není prakticky omezena, dnes se běžně provádějí stěny s tloušťkou tepelné izolace 10, 15 i 20 cm.
2. Odstranění typických tepelných mostů
(přechod stěny na základ, maltové spáry, sekání cihel apod.)
Druhým vážným argumentem pro použití zateplené stěny u staveb je téměř dokonalé odstranění tepelných mostů. Různě velké tepelné mosty vznikají u jednovrstvých konstrukcí nejčastěji v oblasti přechodu stěny na základ a terén, v místech překladů, věnců, dozdívek silnějších maltových spár, dozdívání u krovu atd.
3. Jednoduché vyřešení ukončení hydroizolace nad terénem
Jedná se o zdánlivou drobnost, nicméně často podceňovanou a u jednovrstvých stěn bez zateplení soklu velmi těžko řešitelnou. Není snadné ukončit hydroizolaci v soklu s klasickou vápenocementovou omítkou či obkladem tak, aby detail řešil dokonalou ochranu proti vlhkosti.
4. Oddělení stavby nosné konstrukce a provádění zateplení
Další argument navazuje na předchozí, neboť běžného zedníka těžko donutíte ošetřit každý tepelně technický detail. Běžný zedník dokáže kvalitně a efektivně vyzdít stěnu bez speciálních detailů a poté přichází „zateplovací" firma, pro kterou je např. samozřejmostí, že spáry mezi izolačními deskami jsou nepřípustné. Každý tak vytvoří efektivně a kvalitně svoji část stěnové konstrukce a požadované izolační parametry jsou spolehlivěji dodrženy. Navíc provedení zateplení se i laikovi jednoduše kontroluje, neboť „díra v izolaci" je dobře vidět a jde dobře spravit.5. Menší tloušťka zateplené stěny fasády = větší interiér stavby
Zateplené stěny staveb dosahují průměrných izolačních parametrů s menší tloušťkou, než jednovrstvé stěny. Zmenšíme-li tloušťku obvodové stěny o 10 cm, získáme 0,1 m2 vnitřního prostoru na 1 běžný metr obvodového zdiva. U jednopodlažní stavby s délkou obvodové stěny 40 bm získáme plochu 4 m2 a u dvoupodlažní pak 8 m2. Tento zisk podlahové plochy nás nestojí téměř žádné navýšení stavebních nákladů s výjimkou výdajů za nákup a realizaci podlahových krytin.6. Zateplená fasáda snižuje riziko reklamací (praskání omítek)
Současnost přináší důrazné požadavky na velmi rychlé stavění. U rychlých staveb pozorujeme, že vysoký podíl reklamací souvisí s praskáním omítek. Důvodů je celá řada - používání nadměrně vlhkých staviv, snížení pevnosti zdiva v důsledku nemaltování styčných spár, dotvarování stavby, velmi tenké omítky apod.
7. Nižší kondenzace v konstrukci zateplené fasády
Tento argument je pro mnohé laiky překvapivý, neboť se jim často na první pohled zdá, že v konstrukci zateplené polystyrenem bude kondenzovat více vlhkosti, než ve stěně nezateplené. Na pomoc si tentokrát vezmeme výpočetní program a zkusíme z hlediska množství zkondenzované vlhkosti porovnat základní používané stěnové konstrukce ve složení:
8. Tepelná akumulace zatepleného zdiva – kratší topná sezóna
Platná stavební tepelná norma ČSN 73 0540-2 neuvádí konkrétní požadavek na velikost tepelné akumulace obvodových stěn. Ovšem pro stavby s lehkými obvodovými stěnami požaduje nižší součinitel prostupu tepla, než který je požadován pro těžké zdi.
9. Keramická cihla je chráněna před mrazem účinným izolantem
Z průběhu teplot zateplenou a nezateplenou konstrukcí je zřejmé, že jednovrstvá konstrukce je namáhána mrazem v části, kde kondenzuje vlhkost, viz obr. 6. Naproti tomu u zateplené konstrukce je celá cihelná část před mrazem chráněna a oblast, která v zimě promrzá, se nachází pouze v izolaci, viz obr. 7.
10. Ekonomická výhodnost zateplené fasády
Posledním důvodem častých aplikací zateplených stěn staveb je jejich cenová výhodnost. Pro lepší představu uvádíme porovnání parametrů vybraného jednovrstvého a vrstveného zdiva, které bylo zpracováno pracovištěm CSI, a.s. Praha [7] v rámci publikace Snižování energetické náročnosti staveb.
Závěrem k zateplování fasád
Z uvedeného cenového porovnání vyplývá, že zateplená konstrukce není dražší, než jednovrstvá stěna, dokonce můžeme nějakou tu korunu ušetřit. Co se týče ekonomického, užitného a také bezpečnostního hlediska - při předcházení různých vlhkostních vad, je efekt ze zateplení větší při větších tloušťkách izolace. Naopak při malé tloušťce okolo či pod 5 cm je efekt malý, ne-li záporný kvůli horší bilanci kondenzované vlhkosti v konstrukci. Shrneme-li všechny uvedené argumenty, lze očekávat, že se zateplenými vrstvenými stěnami se budeme také u staveb setkávat stále častěji.
Literatura a zdroje:
[1] Svoboda, Zbyněk: Tepelně technické posouzení – vybrané skladby zděných konstrukcí, posouzení z hlediska požadavků ČSN 730540-2, zpracováno IV/2006 pro objednatele Rigips, s.r.o.
[2] Dudák, Marek: KMB SENDWIX - kouzlo tepelné akumulace, Stavebnictví a interiér č. 4/2006, str. 18.
[3] Řehánek, J.: Tepelná akumulace budov, ČKAIT, Praha 2002.
[4] Kučera, P.: Tepelný odpor a tepelná jímavost cihelného zdiva, příspěvek ve sborníku z celostátní odborné konference Zděné objekty v Hradci Králové, 23. - 24. května 2006, str. 21, vydal René Růžička - Stavokonzult, 2006.
[5] Hejhálek, J.: Setrvačnost vnitřní povrchové teploty obvodových konstrukcí, Stavebnictví a interiér 2/2001, str. 56.
[6] Hejhálek, J.: NEOPOR. Nová generace tepelné izolace, , Stavebnictví a interiér 9/2005, str. 42.
[7] Šafránek, J.: Izolační praxe 6 - Snižování energetické náročnosti staveb, vydalo Sdružení EPS
